Bůh mně ústa má otevříti může

První dvě třetiny osmnáctého století náleží k poměrně opomíjeným obdobím českých literárních dějin. Kazatelé se snažili své posluchače poučit a duchovně směrovat: využívali různých formálních i obsahových prostředků, aby získali jejich trvalejší pozornost, promyšleně útočili na jejich city, ale zároveň je chtěli pobavit. Moderní zpřístupnění kázání představí barokní literaturu i kulturu v poněkud jiném světle, než jak ji dosud známe. Výběr textů je zúžen na kázání v českém jazyce, obsahuje promluvy z postily Račínovy, Nitschovy, Axlarovy, Bilovského, Veselého, Damascena Marka, Kelského, Koniášovy, Pellischottiho, Táborského a Fabritiovy.