Gustav a Anton

Matka Gustavovi vždy říkala, že jeho otec byl hrdina, a proto zemřel. Dospělí mu vždy vštěpovali, že musí mít, stejně jako Švýcarsko, tvrdou slupku, aby mu nikdo neublížil. Matka ale Gustavovi neprojevuje ani špetku náklonnosti a postava otce i jeho smrt je opředena neproniknutelným závojem. O to silněji lne Gustav ke svému kamarádovi Antonovi, který se do Matzlingen dostane počátkem války s bohatými židovskými uprchlíky. Příběh o celoživotním přátelství dvou mužů vypráví především o různých podobách lásky.