Bezdomovec s titulem recenzia

Jak se zachováte v poloprázdné kavárně, když před sebou uvidíte mísu koblih? Jiří Hadrbolec se jistě bude bavit „představou, co by se dělo, kdyby někdo zčistajasna a bez výstrahy začal ostatní návštěvníky kavárny tím pečivem bombardovat.“ A možná to i sám udělá. Patří totiž do té skupiny lidí, kteří v obyčejném vidí zvláštní, které přitahuje všechno podivné a nezvyklé a kteří si všechno bizarní užívají. Jeho společník v detektivní agentuře se už ale tolik nebaví. Vyšetřují totiž jeden podivnější případ za druhým: zatoulanému psovi sice najdou páníčka, ten je ovšem mrtvý, z geniálního konstruktéra papírových draků, se zase vyklube „bílý kůň“ nebo dokazují nevinu inženýra, obviněného z vraždy, který se převlékl za bezdomovce, aby zmizel ze světa. V knize Bezdomovec s titulem a jiné povídky okořenil Antonín Jirotka nápadité detektivní zápletky suchým anglickým humorem. Podivné se zde naprosto samozřejmě prolíná s realitou, z pohledu Saturnina se obyčejné mění v to nejzajímavější.