Deník mrtvého vraha recenzia

Pro lačná média, a nejen ta bulvární, to bylo parádní sousto. Sebetrýznivým způsobem uskutečněná sebevražda veřejně známého státního zástupce, v řeči obecné stále ještě nazývaného prokurátorem, vyvolala řadu spekulací. Nemoc? Problémy v osobním životě? Neodbytná milenka? Nic z toho se nedalo zavrhnout, ale čím dál víc se tlačily do popředí náznaky, že v tajném domácím sejfu tohoto justičního činitele se skrývala četná a svými důsledky doslova výbušná tajemství. Mimo jiné třeba deník mrtvého muže, který se živil nájemnými vraždami. Do světa, v němž se zločin propojuje s byznysem, komunální politikou i státní sférou, v několika dramatických příbězích zavádí čtenáře zkušený autor, který už má leccos za sebou.