Krajina nedělní recenzia

Další prozaický text spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové (* 1960) je a není podobný těm předchozím. Vytříbeností jazyka, stylistickou kulturou a neúnavným hledáním nevšedních slovních asociačních a variačních vazeb, které často vybočují z běžných mantinelů současného českého jazyka, text "Krajina nedělní" navazuje na své předchůzce, zejména román "Papíří" anebo v menší míře na četné texty, určené dětským čtenářům. V jednom se ale přece jen liší - autorka ve vyprávění poprvé překročila hranice své rodné země a dohlédla dál než k českým problémům, českým zvykům a českým otázkám. Tím, že zvolila osvědčený tématický trojrámec vzájemně se prolínajících dějů, které až na úplném konci spojí tušený leitmotiv, tím, že propojila problematiku domácí s cizí, mohla se zaměřit i na otázky celoevropské, velmi aktuální a reálně existující, které se dříve či později začnou dotýkat také nás.