Malá noční žranice recenzia

Malá noční žranice se stejně jako předchozí autorovy knihy odehrává v současném Brně a je s nimi volně propojena i některými postavami. Líčí osudy stárnoucího vdovce, který se nedokáže smířit s životní situací svých dětí: syna, který navzdory střednímu věku nepracuje a tvrdošíjně odmítá dospět, a dcery žijící s ambiciózním, avšak neschopným kariéristou. Jejich vzájemné soužití v jednom domě proto přináší řadu konfliktních situací anedorozumění. Šimáčkova próza není na první pohled založena na výrazných dějových zvratech, ale jakoby mimochodem popisuje banální rodinná dramata a traumata. Pro jednotlivé aktéry je však jejich intenzita téměř osudová. Ironická, až groteskní forma monologu „nedůvěryhodných“ vypravěčů, kteří líčí příběh ze svého omezeného hlediska, nechává ale nakonec na čtenáři, aby si sám domyslel a seskládal skutečný sled událostí. Jiří Šimáček (1967) vystudoval dějiny umění na Masarykově univerzitě, několik let žil převážně v Marseille, kde se vydával za Rusa nebo za Němce. Živil se jako hlídač parkoviště a jako příležitostný savateur v podvodných ilegálních zápasech. Některé zážitky z té doby zpracoval v kriminovele Zjevení svaté Terezie z Lisieux, odehrávající se v prostředí zlodějů aut, jež později posloužila jako základ hry Deník krále, kterou uvedlo Městské divadlo v Brně. V posledních letech se věnuje próze. Jeho předchozí knihy Snaživky (2009) a Charakter (2012) byly nominovány na Cenu Josefa Škvoreckého.