Múza z lodi Argó recenzia

Píše se rok 1949 a Islanďan Valdimar Haraldsson, svérázný osmdesátník se zvýšeným zájmem o vliv konzumace ryb na vyspělost nordické rasy, se ocitá na palubě dánské nákladní lodi směřující na své vůbec první plavbě k tureckému pobřeží Černého moře. U kapitánova stolu, k němuž je přizván, se Valdimar seznamuje s druhým kormidelníkem Kaineem. Z něj se vyklube pozoruhodný vypravěč, který po večerech baví posádku příběhem o tom, jak se s Iásonem a dalšími Argonauty plavil do Kolchidy pro zlaté rouno. Obě výpravy jsou však záhy přerušeny: MS Elizabeth Jung-Olsenová čeká na náklad surového papíru v jednom z norských fjordů, bájná Argó musí zakotvit u břehů ostrova Lémnos, kde se tolik očekávané milostné hrátky s tamními obyvatelkami promění v několik měsíců trvající noční můru. Pojítkem mezi těmito dvěma světy je kousek ztrouchnivělého dřeva - ve skutečnosti lidským hlasem obdařený úlomek přídě mnoha hřeby sbitého korábu Argó.