Nebeská tělesa recenzia

Píše se rok 1866, prospektor Walter Moody při hledání zlatých nalezišť zabloudí do odlehlé komunity na západním pobřeží Nového Zélandu a připlete se do místnosti, v níž sedí dvanáct mužů. Všechny je spojuje jediná touha: vyřešit řetězec záhadných vražd, které se v okolí poslední dobou udály. Děj pohánějí děsuplné události v obskurních kulisách: je zde opiové doupě, zdrogovaná děvka, přízračná loď duchů, mrtvý opilec, ztracený poklad a mladý muž, který se beze stopy propadl pod zem. Každá další kapitola odhaluje střípek vědomostí osvětlujících, co se vlastně v nepřehledném městečku Hokitica událo. Vyprávění v austenovském oblouku střídá perspektivy a v uchvacujícím závěru dojdou všechny záhady vysvětlení. Autorka novátorsky využívá zvěrokruhu a jeho jednotlivých znamení: každá postava odpovídá jednomu znamení, odrážejí se v ní vlastnosti danému znamení přisuzované a symbolika nebeských těles tvoří kostru vyprávění v každé kapitole věnované jednotlivým protagonistům. Výsledkem je propracovaný nebeský horoskop, v němž do sebe všechna tělesa bezchybně zapadají a směřují k řinčivému rozuzlení v hodině dvanácté.