Nikdy nelijte okurky do záchodu recenzia

Vyprávění o skupince dětí mladšího školního věku, které ale není určené výhradně pro děti. Manče, Karlovi a Tomášovi právě začíná škola. Ocitají se na nezmapovaném území mezi dětstvím a dospíváním. Je to kouzelný svět, ale i doba prvních starostí a prvních dětských lásek. V řadě na sebe volně navazujících příběhů můžeme sledovat jejich dobrodružství v průběhu několika let. Let, která jsou v paměti nás dospělých již z větší či menší části zahalena mlhou. Dobře však víme, že ta mlha ukrývá naše největší bohatství. Ukrývá čas. Právě ten důležitý okamžik dětství, který utvářel naši duši. A když je nám nejhůř, nadzvedáme cíp té mlhavé látky a zalézáme pod něj jako pod peřinu. Noříme se do střípků svých vzpomínek, ve kterých se již stírá hranice mezi fantazií a skutečností – a k pohádce je už jen krůček…