Proflákaný čas recenzia

Básnická sbírka člena pražské Surrealistické skupiny, šéfredaktor časopisu Analogon. Další svérázná a v dobrém slova smyslu „podivná“ je báseň „Funkce orgasmu“, která si za titul bere slavnou knihu Wilhelma Reicha: „Dotknout se koně / tepu teplého“. Koně a orgasmus, jak to jde probůh dohromady? Nejspíš se ale v básni mluví úplně, nebo zdánlivě úplně o něčem jiném. To je velmi přitažlivá stránka Dryjeho poezie: na první pohled se básně zdají být lehce vyšinuté, ale zároveň máme pocit, že krouží kolem něčeho reálného, a především že zachycují celý katalog proměnlivých stavů vědomí a mysli, které nejsou postižitelné běžným jazykem. Báseň končí roztodivným výjevem, který mi, jak se říká, hlava nebere: „ale ten problém přece / vyřešili / v řece / to byli ňácí koňáci / co vymysleli celé dítě / dokonce dítě bez / dítěte“. Jakub Řehák Funkce orgasmu Potoky krve vlastně tepny v mělké hloubi pod bílou měkce pružnou kůží skryté dotknout se koně tepu teplého a to je zase jednou celé náboženství bez otců, jistěže jen s usliněným dolním rtem ti věrní šťastnější snad ryzí se koňmi stali sedávali jsme s nimi kolem rozmáčených ohňů planoucích vod a strmých útesů někteří na boku v botách na neustlaných postelích oděni ledabyle, chtít hladit kočku nebo ptáka, který nemlsá a ptáče které tiše pláče všechny ty sekrety! no ano, dobře, víme o hnisu o lymfách lymfocytech z rakovin ale ten problém přece vyřešili v řece to byli ňácí koňáci co vymysleli celé dítě dokonce dítě bez dítěte ještě dnes marně práší za kočárkem