Seržant Getúlio recenzia

Příběh primitivního a nevzdělaného seržanta vojenské policie, Getúlia Santose Bezerry, jenž je své "cti" a svému šéfovi, pro kterého je schopen udělat cokoli, doslova oddán až za hrob, čtenáři přibližuje drsné prostředí 50. let, jež vládlo v zaostalém brazilském severovýchodu. Nejde však jen o samotný námět novely, co ji činí tak přitažlivou. Její naléhavost umocňuje i autorův vskutku originální vypravěčský styl věrně zobrazující pokroucený charakter jejího hlavního protagonisty, jenž, aniž to sám tuší, je ve své podstatě jen tragikomickou loutkou v osudové hře o politickou moc. Novela Seržant Getúlio patří bezesporu mezi vrcholné ukázky brazilské prózy druhé poloviny 20. století, o čemž mimo jiné svědčí jistě i fakt, že byla přeložena do několika světových jazyků. Hned při svém prvním vydání novela Seržant Getúlio v roce 1971 způsobila na brazilském knižním trhu nemalý poprask. Není divu, její autor, Joao Ubaldo Ribeiro, a to i když šlo teprve o jeho druhé dílo, v ní totiž jasně prokázal svůj nevšední literární talent. Ostatně hned následující rok, v roce 1972, za ni obdržel v Brazílii mezi literáty tolik ceněnou prestižní cenu Jabuti.