Spiritualita (nejen) pro skeptiky recenzia

Nejdůležitějším rysem publikace je autorův důsledně otevřený přístup k lidské spiritualitě a snaha o její co nejširší pojetí. P. Samojský, jenž myšlenkové podklady pro sepsání této knihy shromažďoval v průběhu své dosavadní dvacetileté unitářské duchovenské praxe, hned v úvodu odděluje pojem spiritualita od spojení s jakoukoli konkrétní dobou, kulturou a duchovními, případně náboženskými směry. V takto čisté, obecné podobě pak spiritualitu ukazuje jako fenomén důležitý pro každého člověka – ať se označuje za úplného ateistu, nebo se v menší či větší míře ztotožňuje s nějakou formou víry v Boha. Z takového pojetí vyplývá i další autorův přístup ke spiritualitě: Vnímá ji jako univerzální kvalitu lidského života, a proto také podle jeho přesvědčení nelze u nikoho hodnotit ani měřit úroveň její přítomnosti, či nepřítomnosti. Na takto definovaném základě pak formou čtivých esejí, v nichž nechybí humor ani příběhy ze života, předkládá čtenáři k přemýšlení ucelený a systematicky zpracovaný neotřelý pohled na spiritualitu jako na „výzvu a příležitost k dalšímu krůčku na spirále osobního vývoje, který nekončí, dokud je člověk naživu“. Kniha je uspořádána do dvanácti tematických kapitol, z nichž každá vyjma první (která osvětluje teoretické základy) obsahuje pět svěžích zamyšlení ke konkrétním podnětům a situacím z každodenního života.