Tobě zahynouti nedám recenzia

Holokaust patří mezi významná témata české poválečné prózy. Předkládaný výbor se nesnaží tento obraz narušit, ale obohatit o hlasy, jež zůstávaly skryté na stránkách literárních časopisů. Antologie přináší povídky autorů a autorek známých (Ladislav Fuks, Arnošt Lustig či Jiří Weil), v kontextu literatury o šoa však nepříliš zmiňovaných (František Hrubín) či dnes již pozapomenutých (Mirek Elpl, Hermína Franková nebo Johana Vondřejcová), které dosud nevyšly v žádné samostatné knize či výboru. Antologie je rozdělena do tří tematických bloků, jež zachycují nelehké osudy Židů na sklonku druhé republiky a v protektorátu, v ghettech či vyhlazovacích táborech a v poválečných letech. Povídky nezobrazují jen tragický úděl židovského obyvatelstva, ale též realitu koncentračních táborů viděnou pohledem viníků, obtížnost či dokonce nemožnost návratu přeživších do běžného života po šoa. Antologii doprovází rozsáhlá původní studie Ivany Cahové, jež v úvodních pasážích shrnuje historii zobrazování šoa v české próze, její těžiště však spočívá v motivické analýze reeditovaných povídek.